Morava

Historie vinařské oblasti Morava

Jižní Morava je dle historických zdrojů nejstarším vinohradnickým územím u nás. Vinná réva se na naše území dostala pravděpodobně zásluhou římských legií v době vlády císaře Marca Aurelia Probuse (276–282). Dále i křesťanská mise sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje v roce 863 přispěla k rozvoji pěstování vinné révy na tehdejším území Velké Moravy. Kronikář Václav Hájek z Libočan (zemřel 1553) popsal událost při křtu nejstaršího syna Spytihněva z roku 892. Syna českého knížete Bořivoje, kdy se v Čechách pilo víno jako světský nápoj. Pro tuto událost to byl první sud vína údajně z Moravy. Poslal ho kníže velkomoravské říše Svatopluk. Díky klášterům dochází ve 12. a 13. století k rozšiřování vinic na území Moravy. Plochy vinic se rychle rozrůstaly po celé Moravě. Dalším iniciátorem rozvoje českého vinařství byl král český a císař Karel IV. Ten vydal 16.2.1358 nařízení o zakládání vinic. Vydává i tzv. „Právo viničné“. Tím chrání české vinařství, mimo jiné i před dovozem vín z jiných zemí. V období husitských válek, v 15. století, dochází ke zničení mnoha vinic. Na počátku 16. století je osázeno na Moravě více než 20 000 hektarů. Největšího rozmachu zažívá vinařství na Moravě ve století 17. Rakouský císař a král český Josef II. zrušil v roce 1783 všechny viniční řády. Současně vydal úřední viniční řád pro Moravu. V roce 1784 Řehoř Volný rozdělil moravská vína do jakostních tříd. V roce 1890 začal révokaz v Šatově na Znojemsku. Rozšířil se lavinovitě a zachvátil vinice na celé Moravě. Následují dvě světové války. Vinohradnictví je ve velkém úpadku. V roce 1930 plocha vinic klesla na Moravě na 3870 ha. Až v druhé polovině šedesátých let nasadila obnova vinic rychlejší tempo. Po roce 1989, kdy pozvolna nastává změna ze socialistické normy z kvantitativního na kvalitativní hledisko se změnila nejen plocha našich vinic, ale i jejich odrůdová skladba ve prospěch výroby jakostních vín z odrůd, těšících se v současné době světové oblibě. Dochází k obrodě vinohradnictví. Vinaři navazují na staré tradice. Využívají moderní technologie při pěstování, tak i při výrobě.

Charakteristika vinařské oblasti Morava

V Evropě patří Česká republika k nejsevernějším oblastem. Nachází se v mírném pásmu severní polokoule. Střídání počasí během roku dává možnost pěstování vinné révy jen v určitých částech ČR. Klimatické podmínky jsou kontinentální s běžnými anomáliemi. Jedna ze dvou vinařských oblastí České republiky je vinařská oblast Morava. Vinařská oblast Morava se dále dělí na čtyři podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Slovácká a Velkopavlovická. Obsahuje 311 vinařských obcí. Podle legislativy Evropské Unie patří oblast Morava do vinařské zóny „B“. Průměrná teplota v těchto podoblastech na Moravě je kolem 9,5 °C. Úhrn průměrných ročních srážek je 510 mm. Vinařská oblast Morava je osázená révou vinnou na 16 716 ha. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek. Moravské vinařské podoblasti mají výborné předpoklady pro výrobu bílých vín. Mají zajímavé spektrum vůní a kořenitosti. Ta je často doplněna svěžestí kyselinky. Co se týká červených vín, ty mají tvrdší chuťový projev. Typická odrůdová skladba je André, Cabernet Sauvignon, Frankovka, Chardonnay, Irsai Oliver, Müller-Thurgau, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Modrý Portugal, Neronet, Neuburské, Pálava, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Svatovavřinecké Sauvignon, Tramín, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané a Zweigeltrebe.
Jedinečnost na Moravě spočívá v malých rodinných vinařstvích, která ctí tradice, respektují místní terroir viničních tratí a pracují s velkým nasazením a radostí. Vznikají zde vína svěží, aromatická, stejně tak jako plná a komplexní. Jsou uznávaná renomovanými znalci z celého světa.

Scroll to Top