Víno a počasí

Po správné volbě odrůdy révy, je počasí druhým nejdůležitější faktorem. To ovlivňuje kvalitu vína. Všechny vlivy působí na víno, ale konečnou kvalitu vína v tom kterém roce, přece jen určuje počasí a jeho rozmary.

Pokud hrozny nemají dostatek vláhy a tepla, neuzrají dobře. Jedno či druhé určí kvalitu hroznů a výslednou chuť a kvalitu vína. Pro vinohradníky je strašákem například krupobití nebo mrazík. Oboje ovlivní spíše množství hroznů, než kvalitu vína. Obě tyto přírodní události dokážou zlikvidovat i celou úrodu. Mráz je nebezpečný na konci jara, to pupence raší a jsou zranitelné. Kroupy mohou spadnout kdykoliv. Většinou se tyto pohromy naštěstí odehrávají v malých lokalitách. Dalším je velká bouřka.  Ta může poškodit pupeny a povrch kmenů. Bohužel může negativně ovlivnit i celou příští úrodu.

Každý region má své podnebí. V chladnějším prostředí bude mít víno méně alkoholu a více kyselinek. Z teplejších míst nebude víno tak jemné a může mít mohutnější tělo.

Podnebí ovlivňuje růst a zrání vína. Nejvíce teplotami a srážkami. Sluneční svit je důležitý  pro fotosyntézu. Teplota ovlivňuje hrozny především v chladnějších oblastech. Průměrná teplota v posledním měsíci zrání by se měla pohybovat okolo 15 až 21 °C. Teplejší podnebí produkuje dobrá stolní vína a výborná vína fortifikovaná. Pro révu je vhodná dostatečně chladná zima. Réva si během hibernace odpočine a načerpá nových sil. Teplota ale nesmí klesnout pod -15 °C. Tím vzniká riziko, že se réva poškodí mrazem. V tomto momentě je na místě ochrana keřů.

Rozdílné teploty mezi zimou a létem jsou důležité. V kontinentálním podnebí jako je  například v kanadském Ontariu nebo ve východním Německu, je rozdíl značný. Teplota na podzim rapidně klesá a hrozny dostatečně nevyzrají.

Naopak v přímořském podnebí je podstatně menší rozdíl mezi zimními a letními teplotami. Tam kde nejsou dostatečně chladné zimy jako například v regionu Margaret River a v západní Austrálii, nemá réva možnost dostatečné regenerace. Například odrůda Chardonnay zimní spánek přímo vyžaduje. Dále hrozí, že škůdci a nemoci mírnou zimu snadno přežijí.

V chladnějším přímořském podnebí, jaké mají francouzské Bordeaux a americký Long Island ve státě New York, se počasí v létě, kdy réva kvete, příliš střídá. To může negativně ovlivnit celou úrodu. Způsobí malý výnos. Jednotlivé bobule na stejném hroznu zrají v různou dobu. Další důvod pro obavy vinohradníků.

Kolísání teplot můžeme zaznamenat i během dne a noci. Teplota je většinou nejvyšší brzy odpoledne a nejnižší za rozbřesku.

Fotosyntéza správně funguje a hrozny zdravě rostou, pokud má réva v průměru alespoň 500mm deště. V horkých oblastech potřebuje 750mm. Tam se voda vypařuje daleko rychleji.  V místech kde je nedostatek vláhy, vinohradníci zavádějí umělé zavlažování.

Jakmile nemá réva dostatek vody, produkuje ve stresu. Rodí menší bobule se silnější slupkou. Tím se snižuje výnos. Ale zase je větší koncentrace šťávy, vůně, chutě a barvy.  Až přílišné sucho může ale zrání zastavit, zpomalit a víno je pak neharmonické.

V horských oblastech, více než počasí, omezuje pěstování révy nedostatek vláhy. Zejména na jižní polokouli a v Kalifornii.

V teorii není horní limit na množství vláhy v daném roce. Zatopené vinice se dokážou brzy zotavit a to především v zimě. V oblastech jako je Španělsko a Portugalsko spadne až 1500mm vody. Rozhodující je kdy prší. Pokud prší těsně před sklizní, hlavně po období sucha, hrozny nabobtnají a koncentrace vůně a chuti se rozředí. Pokud příliš prší v druhé polovině procesu zrání, podporuje to plísňová onemocnění. Na to je réva choulostivá a hrozny hnijí. Vinaři mají dnes k dispozici řadu chemických postřiků a způsobů ochrany révy, oproti jejich předkům, ale přesto se toto nedá ovlivnit a kvalita vína pak není jak má být.

Co se týká větrů, ty jsou prospěšné. Chladí horké vinice a vysouší mokré. Ovšem stálé  větry jako například v Salinas Valley v Kalifornii, ty mohou zastavit fotosyntézu a tím zpomalí zrání. Vinohradníci v oblastech jižní Rhôny, proti vichrům, chrání vinice větrolamy.

Větší rozdíl mezi denní a noční teplotou má příznivý vliv na kvalitu vína. Chladnější noci proces zrání hroznů prodlužují. Chuť i vůně jsou výraznější, koncentrovanější.

V některých oblastech jako například v australském státě Victoria a na Novém Zélandu, sklízejí hrozny v noci nebo brzo ráno. Mikroskopické póry slupky vlivem chladu jsou uzavřenější a tím nepustí aromatické látky z bobule ven. Vinice se čím dál častěji zakládají ve vyšších nadmořských výškách. Důvodem je právě, že noci nejsou tak teplé a dovolí hroznům zrát rovnoměrněji.

Sklizeň hroznů je prováděna dvěma způsoby. Mechanizovaně nebo ručně. Mechanizovaná  sklizeň umožňuje sklidit větší množství v kratším čase než ruční sběr. Při ručním sběru se často začne chvíli před optimálním dozráním úrody a skončí o něco později, kdy je poměr cukrů a kyselin už jiný. Proto se častěji sklízí mechanizovaně. Na strmých stráních hor a kopců to zatím nejde.

Scroll to Top